|
|
Biologické účinky látek izolovaných z jedinců řádu Isoptera
Dušková, Simona ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na sledování viability eukaryotických a prokaryotických buněk po působení chemických látek izolovaných z termitů. V poslední době přibývají důkazy především o antibakteriálních a antifungálních vlastnostech těchto obranných látek, které mohou najít široké využití nejen ve farmaceutickém průmyslu. V této práci byly studovány tři termití obranné látky: nerolidol, nitropentadecen a methylantranilát. Byly sledovány jejich antibakteriální účinky, minimální inhibiční koncentrace a minimální baktericidní koncentrace vůči kmenu STBL3 Escherichia coli. Dále byly studovány jejich cytotoxické účinky na eukaryotické nenádorové (HEK293FT) a nádorové buňky (MCF7) a vliv na plazmidovou DNA. Jako kontrolní látky sloužily antibiotikum ampicilin pro antibakteriální účinky a cytostatikum cisplatina pro cytotoxické účinky. V případě působení nerolidolu, nitropentadecenu a methylantranilátu na kmen STBL3 se antibakteriální aktivita neprokázala. Cytotoxické účinky se projevily u nerolidolu a nitropentadecenu. Zkoumané látky nezpůsobovaly modifikaci plazmidové DNA.
|
|
|
Studium dílčích inaktivačních mechanismů uplatňujících se při sterilizaci prokaryotních systémů v dielektrickém bariérovém výboji
Bittnerová, Zuzana ; Sťahel, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na studium dílčích inaktivačních mechanismů uplatňujících se při sterilizaci prokaryotických systémů v dielektrickém bariérovém výboji (DBD). Sterilizace je důležitou biomedicínskou i potravinářskou technologií a plazmová sterilizace je jednou z metod, které vyhovují požadavkům na sterilizaci teplotně senzitivních materiálů a materiálů citlivých na chemické látky. Pro opracování vzorků byl použit dielektrický bariérový výboj pracující za atmosférického tlaku. Výboj byl generován v argonu a dusíku, hustota plazmového výkonu pro argon činila 2725,93 mW cm–3, v případě použití dusíku to bylo 2325,93 mW cm–3. Jako prokaryotní mikroorganismus byla použita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis a gramnegativní bakterie Escherichia coli. Vzorky byly naneseny na filtračním papíře Whatman 1. Byl posuzován vliv sterilizačního účinku UV záření, teploty, reaktivních částic a plazmového výboje, kde působí tyto agens dohromady. Účinky UV záření a teploty byly studovány odděleně. Vliv UV záření byl zjišťován za použití křemenného skla, jež UV záření propouští. Část vzorků byla při opracování zakryta sklem, část byla ponechána volně. Vzorky přikryté sklem byly vystaveny působení UV záření a teploty (tu nelze eliminovat), vzorky ponechány volně byly vystavené přímému působení plazmatu. Z výsledků je patrné, že u vzorků zakrytých sklem bylo dosaženo nižší inaktivace než u vzorků, které byly vystaveny přímému působení plazmatu. V plazmatu totiž na vzorky působí kromě UV záření a teploty také reaktivní částice. Při studiu vlivu teploty byly nejprve pomocí termočlánku změřeny teploty působící mezi elektrodami. Poté byly vzorky v termostatu vystaveny působení stejných teplot. Výsledky byly srovnány s výsledky při přímé expozici plazmatem a bylo zjištěno, že vliv teploty na inaktivaci mikroorganismů je velmi malý. Pomocí optické emisní spektroskopie byla provedena diagnostika plazmatu. Vzorky vystavené působení DBD byly analyzovány za pomoci skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Bylo sledováno poškození buněčné stěny vlivem plazmatu a účinek plazmatu na strukturu papíru, přičemž bylo zjištěno, že buněčná stěna Bacillus subtilis je účinky plazmatu poškozena. Žádné účinky plazmatu na filtrační papír nebyly zjištěny.
|
|
|
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
|
|
|
Elektrofotokatalytická dezinfekce vody
Štefancová, Eva ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
V tejto práci bola overovaná elektrofotokatalytická dezinfekcia vody vložením napätia na elektródový systém. Pracovná elektróda bola pokrytá vrstvou oxidu titaničitého, ktorý vykazuje vhodné fotokatalytické vlastnosti. Na gramnegatívnej baktérií E. coli bol sledovaný dezinfekčný účinok za rôznych podmienok. Inaktivácia bakteriálnych buniek v skúmanom vodnom roztoku bola pozorovaná najskôr len za prítomnosti kyslíka, potom bolo pridané UV žiarenia s intenzitou 4 mW• m-2 alebo aplikované napätie 1 V. Pridaním oboch súčasne sa skúmala elektrofotokatalytická dezinfekcia vody na vybranom mikroorganizme.
|
|
|
Studium interakce plazmatu s bakteriemi pro zvýšení podpory hojení ran
Šrámková, Sarah ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakce plazmatu s bakteriemi za účelem zvýšení podpory hojení ran. Nejprve je popsán průběh hojení ran, dále nízkoteplotní plazma, jeho působení na bakteriální buňky a využití v biomedicíně. Experimentální část se zabývá aplikací nízkoteplotního plazmatu generovaného mikrovlnným jetem na vybrané mikroorganismy a vlivem experimentálních podmínek na antimikrobiální účinek plazmatu. Jako zástupci mikroorganismů vyskytujících se v ránách byl vybrán jeden zástupce grampozitivních bakterií a gramnegativních bakterií, a to Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Pomocí získaných výsledků byl potvrzen antimikrobiální účinek plazmatu generovaného pomocí mikrovlnného jetu v argonu. Míra antimikrobiální účinku souvisí s koncentrací mikroorganismů, časem opracování a jedná-li se o grampozitivní či gramnegativní bakterie.
|
|
|
Příprava vhodných aplikačních forem pro antimikrobiální látky
Krempaský, Kamil ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto práca sa zameriava na štúdium antimikrobiálneho pôsobenia extraktov z vybraných bylín, následnú enkapsuláciu týchto extraktov a enkapsuláciu lyzozýmu. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš zaoberajúca sa problematikou prírodných antimikrobiálnych látok, na základe ktorej boli vybraté testované bylinky. Extrakty pripravené z paliny pravej (Artemisia absinthium), materinej dúšky (Thymus serpyllum), koreňa echinacey purpurovej (Echinacea purpurea), sladovky hladkoplodej (sladkého drievka) (Glycyrrhiza glabra), nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis) a plodov rakytníka rašetliakového (Hippophae rhamnoides) boli najskôr charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a celkovú antioxidačnú aktivitu. Ďalej boli tieto extrakty enkapsulované do lipozómov a rovnako bol enkapsulovaný aj lyzozým. Následne bola sledovaná stabilita týchto častíc vo vodnom prostredí. Antimikrobiálna aktivita týchto látok v enkapsulovanom aj neenkapsulovanom stave bola testovaná na bakteriálnych kmeňoch Escherichia coli, Serratia marcescens, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, voči ktorým, väčšina vybraných extraktov vykazovala antimikrobiálnu aktivitu.
|
|
|
Studium sterilizačních účinků dielektrického bariérového výboje
Slámová, Jitka ; Pekárek, Stanislav (oponent) ; doc. RNDr. Karol Hensel, Ph.D., oponent (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce bylo studium sterilizačních účinků dielektrického bariérového výboje pracujícího za atmosférického tlaku. Jako modelové mikroorganismy byly při studiu použity plíseň Aspergillus niger, grampozitivní bakterie Bacillus subtilis a částečně také gramnegativní bakterie Escherichia coli. Vzorky mikroorganismů byly naneseny na papír Whatman 1 nebo PET folii a vystaveny účinkům plazmatu. Plazma bylo generováno v prostředí argonu, dusíku, suchého a vlhkého vzduchu s frekvencí do 10 kHz a hustotou výkonu dle použitého plynu 1,2-2,9 W/cm3. Sterilizační účinky dielektrického bariérového výboje byly hodnoceny z hlediska vlivu procesního plynu, hustoty výkonu dodávaného do plazmatu, délky expoziční doby, typu mikroorganismu a materiálu nosiče. Část této studie byla zaměřena na zhodnocení příspěvku jednotlivých mechanismů (UV, teplota a reaktivní částice) k inaktivaci v jednotlivých procesních plynech a vlivu vlhkosti procesního plynu na průběh sterilizačního procesu. Plazma bylo diagnostikováno pomocí optické emisní spektroskopie, teplota byla monitorována termočlánkem. Mimoto bylo pomocí rastrovací elektronové mikroskopie zhodnoceno mechanické poškození buněčného materiálu a případný vliv plazmového opracování na nosný materiál. Na základě dosažených výsledků lze říci, že s nárůstem expoziční doby klesal počet životaschopných mikroorganismů. Obdobně s nárůstem hustoty výkonu dodávaného do plazmatu docházelo k nárůstu rychlosti inaktivace. Při sterilizaci vzorků spor A. niger v plazmatu generovaném v jednotlivých procesních plynech klesaly sterilizační účinky plazmatu dle použitého plynu v pořadí argon, vlhký vzduch, dusík a suchý vzduch. Výsledky sterilizace dalších modelových mikroorganismů v prostředí argonu ukázaly, že citlivost vegetativních buněk resp. spor mikroorganismů vůči účinkům DBD klesala v pořadí: spory A. niger, vegetativní buňky B. subtilis, vegetativní buňky E. coli a spory B. subtilis. Současně porovnáním výsledků získaným při sterilizaci spor a vegetativních buněk B. subtilis a A. niger bylo zjištěno, že spory jsou výrazně odolnější vůči sterilizačním účinkům plazmatu. Kombinací výsledků dosažených při studiu dílčích mechanismů, výsledků OES a průběhů inaktivačních křivek bylo zjištěno, že k inaktivaci významným způsobem přispívají ve všech procesních plynech reaktivní částice generované plazmatem. Dále k inaktivaci částečně příspívá UV záření, v omezené míře i teplota, přičemž význam UV záření klesal v pořadí dusík, argon, suchý vzduch a vlhký vzduch. Na základě výsledků oddělené studie bylo dále zjištěno, že příspěvek jednotlivých mechanismů, tj. UV záření, teploty a reaktivních částic se může lišit v závislosti na použitém modelovém mikroorganismu, což je dáno odlišnou citlivostí mikroorganismů vůči nepříznivým vnějším vlivům. SEM analýza povrchu obou materiálů vystavených účinkům DBD v prostředí všech použitých plynů prokázala v případě PET folie výskyt důlkové koroze již při několika minutovém působení plazmatu, zatímco v případě papíru nebyly zaznamenány žádné viditelné změny.
|
|
|
Nukleové kyseliny jako terapeutické agens
Ráčková, Lucie ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
S rozvojem molekulární biologie dochází i k rozvoji v onkoterapii. Hlavním směrem moderní medicíny je genová terapie. V genové terapii jsou používány dvě kategorie vektorů, a to virové vektory a nevirové vektory. K nevirovým vektorům patří plazmidy. Plazmidová DNA využívána v medicíně musí být dokonale čistá. V současnosti jsou k izolaci a purifikaci plazmidové DNA využívány hlavně chromatografické metody. Výzkum a vývoj se ale zabývá i jinými metodami, například dvoufázovými vodnými systémy a magnetickými nosiči. V experimentální části byla provedena izolace plazmidové pUC 19 DNA z kultury buněk Escherichia coli JM 109 (pUC 19) metodou alkalické lýze. Izolovaná plazmidová DNA byla purifikovaná pomocí třech metod: RNA v plazmidové DNA byla vysrážena chloridem lithným, RNA byla degradovaná imobilizovanou RNázou A a plazmidová DNA byla purifikována pomocí dvoufázového systému. Kvalita izolované plazmidové DNA byla ověřena spektrofotomericky a agarózovou gelovou elektroforézou.
|
|
|
Antimikrobiální aktivita vybraných přírodních extraktů
Šandová, Lucie ; Veselá, Mária (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit antimikrobiální aktivitu vybraných přírodních extraktů, konktrétně tří modelových extraktů vyrobených z třapatky nachové (Echinacea purpurea) a čtyř komerčních extraktů – z levandule lékařské (Lavandula angustifolia), meduňky lékařské (Melissa officinalis), echinaceových bylinných kapek (Echinacea purpurea) a extraktu echinacey (Echinacea purpurea) se zázvorem vůči vybraným mikroorganismům. Teoretická část je zaměřena na popis bioaktivních látek, vyskytujících se v rostlinách. Dále popisuje extrakční metody pro získávání extraktů z rostlinných materiálů, metody pro stanovení antimikrobiální aktivity a na závěr využití přírodních extraktů v potravinářském a kosmetickém průmyslu. V experimentální části byl testován antimikrobiální účinek zmíněných extraktů vůči gramnegativní bakterii Escherichia coli, grampozitivní bakterii Bacillus cereus a kvasince Candida glabrata. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity a porovnány dvě metody – jamková a disková difúzní metoda. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům vykazoval komerční extrakt meduňky lékařské, s vysokým obsahem geraniolu a citronelollu. Významnou antimikrobiální aktivitu vykazoval i komerční extrakt levandule lékařské. Naopak extrakty z echinacey nevykazovaly žádnou antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům.
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
host ::
RSS.